JAK CHÁPAT LIDSKÉ TĚLO?
Nemusíme vůbec rozumět tisícům odborných výrazů, nemusíme studovat odbornou biochemii, medicínu, fyziku, kvantové teorie a ani nemusíme mít tituly před nebo za jménem, abychom pochopili základní princip. Stačí nám, když začneme aplikovat jednoduchou logiku, zdravý selský rozum a vystoupíme ze zavedených stereotypů myšlení.
Představme si, že naše celé tělo je velmi složitý stroj, který se sám neustále vyrábí, opravuje, regeneruje a recykluje.
Jakým způsobem naše tělo výše uvedenou činnost provádí, je dáno genetickou informací.
Dle diagnostických hodnot neexistuje jeden lék, který by pomohl všem na daný problém.
Naměřené hodnoty dnešními diagnostickými metodami NEJSOU PRIMÁRNÍM PROBLÉMEM!
Léčením jednoho symptomu lékem, vzniká dříve či později jiný symptom.
Správné otázky, na které hledejme správné odpovědi:
- Chci se léčit nebo vyléčit?
- Chci řešit, nebo vyřešit?
- Chci zjistit, PROČ mám potíže?
- Kdo je zodpovědný za můj zdravotní stav?
- Kdo rozhoduje o mém zdraví a způsobu mého života?
- Jak dlouho se léčím a jaké jsou výsledky mé léčby?
- Kdo má opravdový zájem na mém vyléčení?
- Řeším příčinu nebo důsledek nemoci?
- Jestliže se vyléčím, nemusím už brát léky?
- Vím co jím a co užívám, znám složení a všechny účinky?
- Viděli jsme někdy někde větu: “ Tento lék VYLÉČÍ tuto nemoc?“
- Jsou moje rozhodnutí opravdu mými vlastními?
Pokud jsme si uvědomili, na co se ptáme a jak odpovídáme, možná už nastává změna stereotypů myšlení právě u nás.
Funkční medicína není o předepisování léků a léčení, nýbrž o vyhledávání faktorů bránících programu obnovy a samovýroby v našem těle. Jde o to, jak s tělem zacházet, aby začalo znovu fungovat tak, jak je naprogramováno. Tedy:
Co tělu dáváme.
Co tělu nedáváme.
Jak se k tělu chováme.
Jak naše tělo-stroj pracuje?
Enzymy:
Enzymy si představme jako pracovníky-specialisty, kteří pracují na samovýrobě a opravách stroje.Těchto specialistů je velké množství a každý z nich je naučen na určitý úkon, který má dělat na určité části stroje (výrobní linky). Jak a kde má tento pracovník pracovat, je geneticky zakódovaná soustava chemických reakcí, tedy informace.
Každý pracovník, aby mohl udělat to, co má naučeno, k tomu potřebuje vhodné nástroje a materiál. Pokud někteří specialisté nemají nástroje a materiál, vznikne ve výrobě výrobní vada, nebo nerovnovážný stav.
Nástroji enzymů-pracovníků nejsou šroubováky, kladiva a klíče, ale přírodní chemikálie, zejména vitamíny a stopové prvky.
Pokud naše tělo, tedy buňky a enzymy, nemají kde vzít dostatečné množství materiálu a nástrojů, tedy vitamínů, stopových prvků a přírodní vlákniny, nic zásadního se ve výrobě a chodu stroje nestane. Ten sice nějak běží, s menší efektivitou, ale běží. V momentě, kdy se však stroj dostane do větší zátěže, zejména fyzicko-psychické, najednou nemá dostatek všech prostředků, aby mohl pracovat v plném režimu, a přechází do režimu nouzového. Naše tělo je naprogramováno tak, že nás jen tak nenechá umřít, pokud to bude možné. To znamená, že se v nouzovém režimu snaží udržet všechny základní životní funkce (krevní oběh, dýchání atd.). Vzdálené přirovnání může být k superautomobilu, který by byl elementárně naprogramován tak, aby stále jel, ač už mu jiná zařízení nefungují správně, nebo nepracují vůbec.
Obsah živin v naší stravě
Obsah potřebných živin (vitamíny, minerály, stopové prvky) v naší potravě, zejména ovoci a zelenině, je téměř na 10-ti % oproti hodnotám naměřených v 80. letech. Je to z důvodu nadspotřebou potravin, intenzivním hospodářstvím s vyčerpáním půdy, chemikáliemi a výrobou průmyslově upravené stravy, takzvaných zpracovaných potravin. Lze říci, že kvalita nástrojů a materiálu pro naše pracovníky-enzymy, je velmi nízká. Místo vitamínů, minerálů a stopových prvků mnohdy zjišťujeme zvýšené hodnoty chemikálií-toxinů. Paradoxně lze říci, že pokud bychom chtěli logicky řešit tento problém, stačí zvýšit přísun potravin, zejména ovoce a zeleniny, abychom deficit vyrovnali. Uvědomme si ale, kolikrát více bychom museli sníst potravin a kolikrát více toxinů dostaneme do našeho těla!
Toxiny
Toxiny de facto zaslepují toky informací o potížích v našem těle, nekvalitním materiálem a nekvalitní montáží vznikají ve výrobním procesu chyby, které se hromadí a někde se později projeví. Dobrá, tak to doženeme požíváním vitamínových doplňků?
Není vitamín jako vitamín
Velmi podobné účinky mají léky, tedy chemikálie, vyrobené jako kopie přírodních látek. Ač se dodnes tvrdí a obhajuje se stále teorie, že synteticky připravená chemikálie, která má totožné chemické složení, jako ekvivalent přírodní látky, má stejné účinky jako látka přírodní, není to pravda! Právě naopak, je to právě jeden z těch momentů, kdy věda úplně přesně neví, proč přírodní látka má lepší účinky než její syntetický ekvivalent. Patrně proto, že jde o přírodu, která tu přirozenou sílu má, například díky fotochemikáliím, barevným pigmentům ovoce a zeleniny.
Volný radikál versus antioxidant.
Volný radikál je vysoce reaktivní částice, která má nepárové elektrony, které urychlují oxidaci. Má osamocený, tedy jinými slovy nenasycený elektron, který se chová podle zásadního pravidla atomu:
Chceme být oba spolu!
Takže volný radikál vytrhává další elektrony k sobě odjinud a vytváří řetězovou reakci nevyváženého stavu.
Antioxidant je látka snižující oxidaci tím, že má nadbytek elektronů a tedy dovede uspokojovat potřebu a nenasycenost volných radikálů, čímž je schopna znovu vytvářet rovnovážný stav a zastavovat řetězové reakce.
Obě tyto látky by měly být tedy v rovnováze. Enzymy si vyrábí volné radikály k různým chemickým reakcím v těle a navíc tělo vyrábí volné radikály jako vedlejší produkt. Dále volné radikály přijímáme jako chemikálie v potravě, vzduchu, drogistických výrobcích, lécích. Lze zjednodušeně říci, že zvýšené množství toxinů = zvýšené množství volných radikálů. Změna jejich poměru, zejména větší množství volných radikálů, vyvolává další negativní reakce.
Změny poměru docilujeme přísunem přírodních vitamínů a stopových prvků, jednoduše řečeno – přírodních antioxidantů, tedy plnohodnotného čerstvého ovoce, zeleniny a dalších potravin. Otázkou viz výše je, kde je vzít v potřebné kvalitě?
Informace a komunikace v rovnováze
V oblasti tvorby a toku signálů linek enzymatických informací, je dodnes málo poznatků.
Přidáním hotové syntetické látky do organismu nezpůsobíme opravu informačních linek, ale další dezinformaci a nevyvážený stav! Dříve, či později.
Je to stejné, jako kdybychom řešili problém ve výrobě tím, že místo nástrojů a materiálu, přidáme do výroby další pracovníky, kteří však nemají nářadí.
Příčina chorob je nerovnovážný stav v toku informací, tedy toho, co a jak má tělo dělat! Výzkumem bylo vystopováno, že celý systém pracuje na základě informací imunitního systému! Tento systém si představme jako strážníky, kteří chodí po ulicích a identifikují zločince.
Celý informační systém je založen na rovnováze informací a rovnováze zbraní, kterými bojuje!
Příklad: Bojové jednotky vtrhnou do ulic a chtějí pochytat zločince. Mají však jen tanky, kterými zabijí velký počet slušných lidí, část zločinců se někde schová a za čas znovu páchá kriminální činnost. Při opětovném a stejně nevhodném zásahu se stává to, že máme v dané oblasti více zločinců, než slušných lidí.
Imunitní systém
Imunitní systém člověka pracuje v podstatě ve všech jeho orgánech formou identifikace a likvidace škodlivých látek. Látek cizích i vlastních.
Centrum imunitního systému je ve střevech, které jsme doposud považovali pouze za odpadní potrubí!
Ve střevech máme něco jako orgán, který ale není náš vlastní. Co to tedy je?
Jsou to bakterie uchycené na střevní stěně, jako velmi tenká vrstva – fólie. Váží cca 2 Kg!!
Až zde se řeší výsledky komunikace orgánů imunitního systému.
Bakterie
Bakterie tvoří ekosystém našeho těla, podobně jako ekosystém lesa. Když ho narušíme, imunitní systém zahájí válku a při ní poškozuje i systémy, které fungovaly.
Správné bakterie dávají správné povely a patogenní bakterie dávají špatné povely.
Tento ekosystém se obnovuje a regeneruje oproti lesu velmi rychle, několikrát denně a takovým způsobem, jak my zacházíme s naším tělem:
Příklad: Máme nějakou nemoc, možná chřipku, možná angínu, možná jen nachlazení, ale jdeme samozřejmě k doktorovi, kde většinou dostaneme klasicky antibiotika. Antibiotikum, už ze svého názvu, je látka, která zabíjí biobakterie. Kolik jich zabije a které všechny, je velmi složitě specifikovatelné, ale obecně platí, že nepřesně namířený útok zabije vše kolem a na dlouho. Něco, jako jít do lesa na veverky s tankem. Takže si buďme jistí, že po požití jedné sady antibiotik, narušíme rovnováhu imunitního systému téměř na 1,5 roku!!
Pak je nám doporučeno, abychom si zaužívali nějakých probiotik, tedy baktérií na obnovu bioflóry, tedy našeho střevního ekosystému. Zajdeme do lékárny a tam nám je prodají.
POZOR!! Je to vše sice správně, ale tyto baktérie nejsou vyváženou směsí toho, co nám chybí a bylo zničeno, tyto baktérie jsou tzv. neutrální a pouze dočasně vyplní plochy v poškozené biofloře střeva! Je to dobré pro to, aby se na tato místa nedostaly toxiny a toxické baktérie. Takže tímto způsobem nedostaneme rovnováhu, jen jí napomůžeme, ale to není zdaleka všechno, co musíme udělat.
Vláknina, jako důležitá součást potravy
Vláknina je obtížně stravitelná látka, hmota, která má vliv na tvorbu střevní mikroflóry, zejména druhy rozpustné vlákniny, jsou zdrojem potravy pro baktérie. Vláknina nerozpustná má větší čistící efekt a zlepšuje vyprazdňování. Rozpustná vláknina je i zdrojem energie. Takzvané zpracované potraviny vlákninu skoro, nebo vůbec neobsahují.
Nejdůležitější je šéf výroby
Šéf výroby je ten, který sedí nahoře v kukani a řídí veškeré procesy výroby. Dostává informace, třídí je, komunikuje, rozhoduje a přikazuje. Jeho činnost by měla směřovat k efektivní výrobě, tedy k jejímu bezporuchovému chodu. Tím šéfem jsme my sami, naše správná rozhodnutí a postoje.
Uvědomme si, že neřešením problému může časem vzniknout podstatně horší následek. My a zejména způsob našeho myšlení, máme mnohem větší moc, než chemikálie a léky.
Je to jen a pouze o vytváření podmínek.
Jde o to jakých a pro koho. Jako na soukromé rodinné farmě: Měníš to tím, koho čím krmíš!
IMUNITA NENÍ BOJ S VIRY!
To, že jsme dostali chřipku, není jenom tím, že nás virus napadl, ale zejména tím, že nás napadl v momentě nevyváženosti imunitního systému, tedy v době oslabení. Viry a baktérie jsou kolem nás dnes a denně, jde jenom o souhru podmínek.
Imunita je součást systém obnovy těla. Nerovnováha imunitního systému se může projevit až 10 let poté, co k ataku došlo! Viz Borelióza.
Hledejme sílu v jednoduchosti, moudrosti přírody a sami v sobě.
